Měšec.cz: Servisním knížkám z bazarů nevěřte. Lžou i značkoví prodejci

Kromě popsaného porovnání deklarovaného stavu ujetých kilometrů s opotřebením vozu byste si měli skutečný nájezd ověřit také podle servisní historie vozidla, nejlépe v servisu, který automobil po dobu svého provozu navštěvoval.

CEBIA sleduje více databází

Někdy je však získání těchto údajů značně problematické, neboť servisy je často považují za důvěrné a odmítnou je vydat s poukazem na fakt, že o ně může požádat pouze majitel automobilu. Prozatím jedinou dostupnou možností je tak využít nabídku firem zaměřujících se na prověřování ojetin. Z nich se totiž o skutečném stavu automobilu můžete dozvědět mnoho detailních informací.

V Česku takový systém provozuje společnost Cebia pod názvem Autotracer. Z této databáze se dozvíte:

- záznamy o stavu tachometru v čase,

- rok výroby,

- servisní historii,

- zda nebylo vozidlo odcizeno,

- zda není majetkem leasingové společnosti apod.

"Stočení vozidla nejlépe odhalíte, když zjistíte, že již dříve mělo najeto více, než má nyní na tachometru. To může nastat i tehdy, když se někdo spletl při nahlášení kilometrů například v servisu, ale pokud o tom svědčí více stavů tachometru, které tvoří logickou řadu, jde s nejvyšší pravděpodobností o stočení," konstatuje Jan Dryák z Cebie. V případě prověření vozidla prostřednictvím systému Autotracer se jedná o placenou službu a za zpřístupnění detailních údajů budete muset zaplatit okolo 500 Kč.

Jenže použití této databáze je účinné zejména u aut prodaných jako nové v České republice. U ostatních, pocházejících z dovozu, bohužel nemusí být údaje vždy dostupné, nicméně situace se neustále zlepšuje i v tomto směru. "U vozů poprvé registrovaných v ČR máme podstatně více údajů z jejich historie. Letos jsme však získali pro systém Autotracer nová významná data o vozidlech ze zahraničních zdrojů. Jedná se zejména o informace z největších aukčních portálů, od zahraničních pojišťoven a ze servisů v západoevropských zemích. Získáváme data o stavech tachometrů ze zhruba 20 největších evropských aukčních portálů, kde nakupuje řada českých autobazarů a dovozců aut. Cebia získává také data o škodných událostech v zahraničí i od některých evropských pojišťoven a o opravách v zahraničních servisech, což jsou velmi cenné informace právě při pořízení ojetého vozu z dovozu," doplňuje informace Jan Dryák.

Sdružení SOVA sleduje auta z ciziny

Vlastní databázi vozidel s podezřením na zásah do stavu tachometru provozuje také Sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA). Toto sdružení, které dlouhodobě bojuje s podvody s ojetinami, zaznamenává stav tachometru automobilů nabízených přes inzertní servery v zahraničí. Pokud dojde k dovozu daného automobilu ze zahraničí do České republiky, pak je tento původní stav tachometru porovnán se stavem tachometru deklarovaným při prodeji prostřednictvím tuzemské inzerce. Pokud je po dovozu stav tachometru nižší, pak s nejvyšší pravděpodobností muselo dojít k manipulaci se stavem ujetých kilometrů za účelem zvýšení jeho prodejní ceny.

Všechny takto odhalené případy pak Sdružení na ochranu vlastníků automobilů zveřejňuje v pravidelně aktualizované databázi, do které může nahlédnout každý zájemce o koupi ojetého vozu. K fungování databáze Zbyněk Veselý ze sdružení SOVA uvádí: "S nápadem na její vytvoření přišel jeden známý. Kamarád pak pro tento účel naprogramoval aplikaci, která pracuje více-méně automaticky, takže s jejím provozem nemáme prakticky žádnou práci. Za několik týdnů jsme odhalili téměř 600 aut."

Celková suma stočených kilometrů byla na počátku července přes 28 mil. km, respektive 50 000 km na jeden vůz. "Věříme, že jak bude aplikace průběžně nabírat další a další data, budeme schopni odhalovat stále více vozů. Je to zatím tak trochu hledání jehly v kupce sena – nabíráme co nejvíce dat a čekáme, kolik z těchto vozů bude následně dovezeno do ČR se stočeným tachometrem," doplňuje.

K otázce, jak nepoctiví dovozci ojetin na vznik databáze reagují, Zbyněk Veselý uvádí: "Průběžně se někteří dovozci „vztekají“, ale zatím si nás nikdo netroufl zažalovat. Podle našich internetových statistik jsme zaznamenali mnoho přístupů z IP adres významných dovozců ojetin. Z toho je vidět, že nás začínají brát vážně. Je však otázka, jestli jen nehledají nějakou jinou cestu, jak přetáčení zamaskovat," dodává.

Nebojte se chodit ověřovat do servisů

Zbyněk Veselý se současně domnívá, že k problému stočených kilometrů je potřeba přistupovat komplexně. "Je třeba začít kontrolou pravosti údajů v servisní knížce, tedy zavolat do několika servisů, které v ní mají razítko. Zkusit navštívit autorizovaný značkový servis a přesvědčit technika, aby zjistil, jaké záznamy o kilometrech se nacházejí v jejich interním systému. Dalším způsobem je prověřit vůz v databázi odborné firmy a také je možno vyzkoušet aplikaci na našem webu. Důležitá je také selská úvaha o tom, jestli deset let staré auto může mít najeto opravdu jen 70 000 km a zamyslet se nad tomu odpovídajícím ročním nájezdem. Fyzická prohlídka auta je už spíše pro odborníka, proto je dobré vzít si s sebou do autobazaru vlastního mechanika. Spíš on pozná, jak moc jsou opotřebované různé části vozu, od zvuku motoru, přes vůle v podvozku až po interiér. I když i zde se podvodníci činí a příliš opotřebované díly vyměňují za novější, aby se nedalo poznat, jak moc jsou ošoupané."

Jak poznat falešnou servisní knížku?

Určitým vodítkem při ověřování skutečného stavu najetých kilometrů by měla být také servisní knížka. Nelze ji však ve většině případů brát jako určující. Podvodníci totiž dokážou servisku poměrně snadno zfalšovat. Často bývají servisní knížky navíc vyplněny neúplně a poslední záznamy v nich pochází z období před několika lety, kdy vůz ještě jezdil v rámci záruky do autorizovaného servisu. Takové servisní knížky jsou z hlediska ověření historie vozidla prakticky bezcenné.

Jindy se můžete u ojetých vozidel setkat se serviskami, které jsou sice vyplněné, avšak údaje v nich nejsou potvrzeny razítkem z autorizovaného servisu. V tomto případě se může jednat o dobrý úmysl majitele, který přestal po vypršení záruky navštěvovat akreditované zastoupení automobilky, a v neautorizovaném servisu mu pak servisní knížku dále vyplňovali. Tyto údaje je však lepší brát spíše s rezervou, neboť nelze ověřit jejich věrohodnost.

Samostatnou kapitolou jsou servisní knížky vydávané přímo autobazary. Údaje v nich uvedené pak bývají prakticky zcela bezcenné, protože prodejci v nich ve valné většině případů uvádí pouze údaje o stavu tachometru z doby, kdy se automobil ocitl v autobazaru. Jedná se o takový malý „podvod“, kdy se autobazar snaží zvýšit zájem zákazníka o daný vůz. Autobazary moc dobře ví, že kupující preferují ojeté vozy se servisní knížkou.

Když lže autorizovaný servis a prodejce

Jenže jistotu nemáte ani u autorizovaných servisů. Svoji zkušenost popsal Zdeněk, který si chtěl zakoupit vůz značky Toyota. Na webu zjistil, že přesně tento vůz má v bazarovém prodeji společnost Louwman Motor Praha, která je autorizovaným dealerem značky Toyota. Vypravil se do Prahy a vůz zakoupil včetně originální servisní knížky. V den prodeje měla mít 12 let stará Toyota najeto 137 052 km. "Prostě dobře zajetá kára," liboval si Zdeněk.

Z bazaru prodejce zašel proto o 50 m dál do budovy jeho autorizovaného servisu, aby mu zjistili, co se z vozem a kdy dělalo, aby měl představu o jeho historii. Bez sebemenších pochybností vůz převzal a odjel. Překvapení nastalo, když zástupce autorizovaného servisu (tedy stejná společnost, ale jiný zaměstnanec) kupci napsal e-mail, ve kterém byla tato věta: "Vozidlo s touto RZ a s tímto VINem u nás na servise nikdy nebylo." Na otázku, jak je možné, že v servisní knize jsou razítka Toyota Lowman Praha, již kupec odpověď nedostal. Prodejce se tak paradoxně sám nachytal a přiznal k podvodu.

Příběh však měl šťastný konec, protože poslední servisní záznam od jiného autorizovaného servisu Toyota Tsusho Praha byl skutečný a servis potvrdil autenticitu i parametry kontroly. U této Toyoty ale ještě zůstaneme.

Zdeněk ji o rok později zadal do databáze Autotracer společnosti Cebia. Za 498 Kč se dozvěděl, že auto má pravděpodobně stočené kilometry a obdržel tak certifikát, který případný prodej auta výrazně znehodnotí. Jenže při podrobném zkoumání je vidět, že po najetí 115 000 km došlo někde v databázích (STK, servisy apod.) k zadání hodnoty 77 000 a následně dokonce jen 50 km. V květnu se stav pokračoval opět hodnotou 136 000 km. Kdo kilometry zadal špatně nebo z jaké databáze pocházejí, již nikdo nezjistí.

Je to důkazem, že ani systém Cebie Autotracer není neomylný a vychází z přesně zadaných dat různými uživateli. Pokud se data zadají chybně, mají zásadní vliv na certifikaci vozidla a jeho hodnotu při případném prodeji.

Toyota už papírové knížky nemá, vše se zaznamenává elektronicky a servisní historie vozů Toyota je volně k dispozici online. Od majitelů to ale vyžaduje navštěvovat autorizované servisy Toyota. Do elektronické knihy se však zaznamenávají jen návštěvy v českých servisech. Elektronická kniha níže prokazuje, že Zdeněk může být klidný a jeho auto stočené kilometry nemá, přestože Cebia varovala před opakem.

Servisním knížkám z bazarů nevěřte

Poměrně rozsáhlý test, jehož cílem bylo ověření pravdivosti údajů uváděných v servisních knížkách, provedli v roce 2011 v tuzemských autobazarech redaktoři serveru iDnes.cz. Jejich zkoumání potvrdilo, že servisním knihám skutečně nelze příliš věřit.

U poloviny z prověřovaných automobilů nebyli prodejci schopni doložit deklarované údaje. Dva ze zkoumaných automobilů měly prokazatelně stočený tachometr a jeden vůz měl servisku důmyslně zfalšovanou. "Serviska bez ověření je jen kus papíru. U dovozových vozidel bývají 2/3 servisek falzifikáty," informuje Vladimír Tylšar.

Jan Dryák ze společnosti Cebia k problematice falšování servisních knížek uvádí: "Setkáváme se v praxi velmi často s případy falšování servisních knih, zejména těch vozidel, která jsou dovážena ze zahraničí, kde byla také servisována. Dovoz je totiž dobrou příležitostí pro podvodníky, jak změnit řadu údajů o vozidle a ještě více na jeho prodeji v ČR vydělat."

Zbyněk Veselý uvádí na dokreslení skutečný příběh o významném obchodníkovi s ojetinami, jehož vůz měl zfalšované záznamy v servisní knížce. "Ukázalo se, že daná firma v čase opravy neexistovala, potvrdila to i Škoda Auto. Pokud víme, zákazníkovi se ale dosud nepodařilo dosáhnout vrácení peněz. Bohužel se začal pravostí servisní knížky zabývat až po koupi, a to už je pozdě," uzavírá Veselý.

Automechanik Ladislav z jižních Čech, který již několik let dováží auta ze zahraničí, zejména pak z Německa, k tématu servisních knížek uvádí: "Servisku podvodníci dokážou zfalšovat za chvilku, to pro ně není žádný problém. Takže podle servisky bych auto rozhodně nekupoval, raději bych si ověřil skutečný stav a z něj reálný nájezd odvodil. Také bych se poptal v servisu, kam auto jezdilo." Jedním dechem ještě dodává: "U ojetiny bych po koupi raději ihned udělal nové rozvody, protože člověk si vážně nikdy nemůže být jistý tím, kolik auto skutečně najezdilo".

Případ Renaulta Mégane z Itálie

Automechanikova slova potvrzuje i případ Martina z Mladé Boleslavi, který si koupil pět let starý turbodieselový Renault Mégane, dovezený z Itálie. Tento vůz měl při prodeji na tachometru uveden nájezd 145 000 kilometrů. Po ujetí přibližně třiceti tisíc kilometrů však začaly být s autem potíže.

Zprvu se mechanikům v servisu zdálo, že jsou vadné vstřikovače. Martin je tedy nechal vyměnit, přičemž kvůli finanční náročnosti a na základě doporučení použil vstřikovače repasované. Tím se zdál být problém zažehnán. Po poměrně krátkém čase se ale potíže vrátily v ještě větším rozsahu. Celý příběh skončil pro Martina poměrně smutně, neboť došlo na výměnu zničeného motoru.

Martin pak v záznamech italského servisu dodatečně zjistil, že v okamžiku prodeje měl vůz najeto již více než 250 000 kilometrů, což bývá hranice, kdy mají tyto motory údajně systémově častější závady. "Byla to pro mne poměrně drahá zkušenost," dodává Martin na závěr.

Na dobrou ojetinu stále lze narazit

Abychom však nebyli pouze pesimističtí, musíme zmínit také jednu světlou výjimku. Jedná se o Volkswagen Golf čtvrté generace z roku 2003, o němž vyšel v roce 2013 článek na serveru iDnes.cz. Tento Golf měl za deset let používání najeto pouhých 17 000 kilometrů. Jeho nájezd byl však skutečný, tachometr nebyl stočený. Zmíněný automobil totiž stál převážně v garáži a jeho majitelka s ním absolvovala pouze kratší cesty na nákupy. Po přepočtení celkového nájezdu v rámci desetiletého provozu tak vychází nájezd tohoto vozu na necelých 150 kilometrů měsíčně. Šlo o ojetinu, která byla určitě výbornou volbou. Na podobná auta však lze skutečně čas od času narazit.

Dokládá to i případ Škody Fabie z roku 2006. Postarší pán, mimochodem příbuzný jednoho dobrého známého autora, si ji pořídil na občasné jízdy, a kvůli špatnému zdravotnímu stavu ji před rokem musel prodat s ujetými pouhými 23 000 kilometry.

Článek najdete zde.